Kalkulacka

[tyrol_gangster]

Zdravim, muzu mit prosim dotaz ke kalkulace sporeni - hlava mi to nebere. Zkousim u klasicke finty se sporenim 6 let a kousek pred i po = 8x statni podpora porovnat variantu a) vlozit vsechno hned nebo b) prubezne. U varianty napr. b) mi pri stejne castce ulozek vychazi vyssi urokova sazba ale nizci celkova nasporena castka, a v pripade varianty a) naopak, to nedava smysl, ne? Podle me logicky musi byt jednorazova vyhodnejsi = vyssi uroky. Proc je tedy to procento nizsi?

Uzavreni: listopad
Cilova castka: 185K
Doba sporeni: 6 let 3 mesice
Urokova sazba: 1.2%
Poplatek 0.5%
Mesicne 27,- WUST

a)
160000 jednorazove
vysledek 2.2% 184K

b)
20000+1867 mesicne (=160K celkem)
vysledek 3.2% 179K

[stavebky.cz]

Dobrý den,
je to náhoda, nebo jste byl inspirován článkem o pravidelném / nepravidelném spoření? V každém případě díky za zajímavý dotaz.

Tento zdánlivý paradox spočívá v tom, že :
při jednorázovém vkladu na počátku (varianta a) dosáhnete vyšší naspořené částky, ale nižší čisté úrokové sazby, než když počáteční vklad rozdělíme do měsíčních úložek (varianta b).

Přitom čistá úroková sazba je taková sazba, kterou by musel být úročen klasický spořicí účet bez poplatků a daní, abychom na něm naspořili stejnou částku.

Odkaz na kalkulačku stavebního spoření s jednorázovým vkladem na počátku

Odkaz na kalkulačku stavebního spoření s pravidelnými úložkami

Celé je to způsobeno tím, že v obou případech spoříme odlišným způsobem. V případě a) svěříme bance celou částku na 6 let a 3 měsíce, zatímco ve druhém případě dáme na účet
20 000 Kč na 6 let a 3 měsíce
1867 Kč na 6 let a 2 měsíce
1867 Kč na 6 let a 1 měsíc
atd.

Co to znamená? Pro zjednodušení si představme, že bychom oběma způsoby po 6 letech a 3 měsících naspořili stejnou částku. Pak čistá úroková sazba v prvním případě bude nižší, než v případě druhém. Proč? Protože banka nám úročí peníze po delší dobu a proto pro dosažení stejného zisku stačí nižší nižší úrok.

Nyní můžeme učinit další myšlenkový krok: pokud v případě a) máme naspořit o něco víc než v případě b) znamená to, že čistá úroková sazba a) bude vyšší než v případě b)? Přijde na to. Záleží na tom, o kolik více v případě a) naspoříme. Nebo jinak: kdybychom měli v případě a) naspořit o 1 haléř více než v případě b), stačí nám natolik nepatrné zvýšení čisté úrokové sazby, že sazba a) by stále zůstala nižší než sazba b). Naopak, pokud bychom měli v případě a) naspořit dvojnásobek toho, co v b), asi by sazba a) musela být vyšší než sazba b). Takže závisí na tom, jaký bude poměr mezi výslednými naspořenými částkami. A v případě, který jste uvedl, to vychází tak, že sazba a) je nižší než sazba b).

Pokud jste tak neučinil, podívejte se ještě na článek zmíněný v úvodu. Tam je podobný paradox popisován z jiného úhlu. Důvodem je zkrátka jiné využití účtu stavebního spoření a státní podpory.

[tyrol_gangster]

diky za odpoved, je to nahoda - na clanek mrknu

[tyrol_gangster]

ok, dava to smysl - nebylo by ale mozne doplnit do kalkulacky nejake 'prumerne efektivni' procento, tak aby byly podobne vypocty porovnatelne a clovek nemusel hledat optimalni ulozku metodou pokus omyl? nejaky takovy financni ukazatel musi existovat.

[stavebky.cz]

ok, dava to smysl - nebylo by ale mozne doplnit do kalkulacky nejake 'prumerne efektivni' procento, tak aby byly podobne vypocty porovnatelne a clovek nemusel hledat optimalni ulozku metodou pokus omyl? nejaky takovy financni ukazatel musi existovat.

Zkuste navrhnout něco konkrétního, není zcela zřejmé, kam míříte, co by mělo být cílem takového ukazatele. Výhodnost můžeme porovnávat v zásadě dvěma způsoby:

• Naspořenou částkou v korunách - která nezohledňuje kdy přesně byly peníze na účet vloženy, nebo
• Čistou úrokovou sazbou, případně vnitřním výnosovým procentem (IRR) (rozdíl mezi těmito ukazateli je v tomto případě nepodstatný) - tyto ukazatele naopak zohledňují okamžik, kdy byly peníze vloženy.

[tyrol_gangster]

v zasade jsem hledal odpoved na otazku kolik potazmo kdy je optimalni vlozit pri dane urokove sazbe, poplatcich a dobe sporeni. bud primo spocitanou, nebo alespon indikovanou. nevim, jak tuto velicinu spravne nazvat / spocitat, ale laicky pokud vezmu priklad tech dvou odkazu co jste posilal tak mi vychazi ze z jednorazove dostanu cca 2.4% za rok kdezto z postupne cca 1.9% za rok. kdyz metodou pokus omyl snizim ulozku ze 160K na 153K, vychazi to jeste o par desetinek lepe.

[stavebky.cz]

Doporučuji držet se poučky v šedém rámečku ve zmíněním článku o pravidelném či nepravidelném spoření.

Jestliže máte dnes 160 tis. Kč a nemáte způsob, jak tyto peníze zhodnotit lépe, než za 0,85 % (tj. 1 % po zdanění), pak vložte vše na stavební spoření. Pokud byste ale měl možnost, jak peníze zhodnotit lépe než 0,85 %, pak se vyplatí peníze zhodnocovat třemi procenty a dávat na účet stavebního spoření pouze 20 000 Kč před koncem každého roku pro získání státní podpory.

Hranice 0,85 % je jen příklad, RSTS momentálně nabízí pro mladé do 25 let sazbu 1,5 % a Wüstenrot má tarif eOF-S se sazbou 1,2 % bez omezení.

Existuje příliš mnoho způsobů, jak spořit, proto pro podobné výpočty asi neexistuje jednoduchý způsob optimalizace. Pravděpodobně nejlepší způsob je nadefinovat si jednotlivé varianty spoření, které v dané situaci přicházejí do úvahy, a spočítat naspořenou částku po stanovené době. Kromě zhodnocení vkladů stavební spořitelnou je nutno započítat i zhodnocení "zbylých" peněz po dobu, kdy nejsou na účtu stavebního spoření.

[Jana]

Dobrý den,
mohla bych poprosit o bližší vysvětlení výpočtu čisté úrokové sazby? Zkouším se k tomu dostat v excelu na modelovém příkladu: měsíční úložka 1700, cílová částka 140 tis., 6 let, poplatek za zpracování 1%, roční poplatek 325. Měsíc uzavření leden 2018. Dle vaší kalkulačky: celkem naspořeno 134135,29, ČÚS 3,047%.
V Excelu pak využívám vzorec pro úrokovou míru. Zadáno: úroková.míra(72;1700;-134135,29). Vyjde mi měsíční sazba 0,247%. Převod na roční při konvenci ACT/360 pak 0,247%*365/30=3,004%.
Nemůžete mi poradit v čem je rozdíl? Ještě mě napadlo, že to možná převádíte ještě na efektivní úrokovou sazbu (=1+3,004/12)^12-1).
Moc děkuji za pomoc.

[stavebky.cz]

Dobrý den,
čistá úroková sazba je nominální sazba, kterou by musel být úročen účet s měsíčním připisováním úroků, aby dal stejnou naspořenou částku. V daném případě se výpočet komplikuje tím, že výnos není vyplacen najednou, ale ve dvou dávkách. Nejprve (po 72 měsících) je vyplaceno 132135 Kč, po čtyřech měsících (v dubnu následujícího roku) přijde poslední státní podpora. Dobře je to vidět na "výpisu" (tlacitko na kalkulátoru vpravo dole). Díky této nepravidelnosti dá funkce UROKOVA.MIRA pouze přibližný výsledek.

Správně je ovšem částku 134135 Kč ve funkci UROKOVA.MIRA použít jako budoucí, nikoli současnou hodnotu. Pokud použijete funkci ve tvaru

ÚROKOVÁ.MÍRA(72; -1700; 0; 134135,29)

dostanete měsíční úrokovou míru 0,254%, což po vynásobení 12 dá 3,052 %. To je nejpřesnější výsledek, který můžete touto jednoduchou funkcí dosáhnout. Rozdíl ve výši několika tisícin procentního bodu je způsoben výplatou poslední státní podpory několik měsíců po ukončení smlouvy, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pro přesný výpočet v Excelu by bylo nutno použít obecnější funkci XIRR.

[MOžná-klient]

dobrý den,
můžu použít vaší kalkulačku abych si propočítal tu akci ktrerou má teď liška? myslím tím on-line zadarmo + 1000Kč k tomu.
díky